kostel sv. Mikuláše, Praha 1

logo mikulas2Náboženská obec Církve československé husitské Praha 1 - Staré město Pražské srdečně zve k návštěvě kostela sv. Milukáše na Staroměstském náměstí v Praze.

Multithumb found errors on this page:

There was a problem loading image http://www.svmikulas.cz/sites/default/files/imagecache/fotogalerie-full/fotogalerie/2011/11/kostel/4.jpg
There was a problem loading image http://www.svmikulas.cz/sites/default/files/imagecache/fotogalerie-full/fotogalerie/2011/11/kostel/4.jpg
There was a problem loading image http://www.svmikulas.cz/sites/default/files/imagecache/fotogalerie-full/fotogalerie/2011/11/kostel/5.jpg
There was a problem loading image http://www.svmikulas.cz/sites/default/files/imagecache/fotogalerie-full/fotogalerie/2011/11/kostel/5.jpg

Chrám sv. Mikuláše patří k nejstarším na Starém Městě pražském, v pramenech je v souvislosti s povodní poprvé zmiňován již k roku 1273.   V původním farním kostele s velkou kazatelskou tradicí působil Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a další předchůdci husitství a reformace.4.jpg

V roce 1635 připadl kostel benediktinům z emauzského kláštera Na Slovanech, kteří při něm začali budovat klášter, postupně přikupujíce přilehlé domy a pozemky. Připravovala se i rozsáhlá obnova chrámu, ale nakonec bylo rozhodnuto zbourat starý kostel a postavit nový. Stavební práce zahájili v roce 1732 a v roce 1737 byl kostel vysvěcen.

Autorem projektu byl slavný architekt pražského baroka Killian Ignác Dienzenhofer. Hlavní průčelí chrámu směřovalo původně do malého náměstí zvaného "kurný trh" a celý kostel byl obestavěn dalšími, dnes již zbořenými budovami. Urbanistické uplatnění chrámu tak bylo odlišné od současného stavu, kdy je kostel součástí obvodové zástavby tvarově nedokončeného, nepravidelného prostoru Staroměstského náměstí a obrací se do něho šikmo hlavní jižní fasádou, zdůrazněnou nárožními věžemi a kopulí. Staroměstský kostel sv. Mikuláše patří k Dienzenhoferovým vrcholným dílům a jeho komplikovaně utvářený vnitřní prostor se zajímavou světelnou režií a malebnou plastičností je jedním z nejsugestivnějších pražských chrámových interiérů.

V souvislosti s reformami Josefa II. byl kostel a klášter v roce 1787 zrušen a cenné vnitřní zařízení bylo rozprodáno a odvezeno. Samotný kostel převzal magistrát města Prahy a tím de facto tento kostel zachránil před zkázou. Krátce zde byla umístěna sýpka a později archiv spisovny. V roce 1865 byl kostel přechodně využíván pro kulturní účely poté, co byl upraven na koncertní síň. V roce 1871 se vrátil bohoslužebným účelům, když byl pronajat Ruské pravoslavné církvi. Z tohoto období mimo jiné pochází nádherný křišťálový lustr, vyrobený v harrachovských sklárnách v severních Čechách. Klášterní budova byla zbourána v roce 1898 a na jejím místě byl zbudován novobarokní obytný dům. V roce 1916 byl chrám proměněn v posádkový kostel a důkladně opraven, přičemž interiér doplnila řada nových soch, obrazů a umělecko-řemeslných doplňků v novobarokním slohu.

Od roku 1920 slouží chrám Církvi československé husitské, která byla na tomto místě v lednu téhož roku vyhlášena.

Umělecká výzdoba

Štuková výzdoba je dílem Bernarda Spinettiho, fresky v kopuli a chóru s tématem oslavy sv. Mikuláše (apoteóza sv. Mikuláše jako sloupu církve, národy celého světa se klaní sv. Mikuláši, Panna Maria přijímá sv. Mikuláše do nebe, zázrak sv. Mikuláše na moři), sv. Benedikta a s motivy ze Starého zákona (Mojžíš napájí zástupy na poušti, Josef a Putifarka, David hrající na harfu) vytvořil bavorský malíř Kosmas Damián Assam v letech 1735-36. Nad balkóny jsou ve štukových zlacených rámech 5.jpgfreskové obrazy čtyř evangelistů, zčásti přemalované a zčásti nové. Sochařská výzdoba exteriéru je dílem Antonína Brauna. V chrámové lodi je v půlkruhových výklencích na soklech umístěno osm štukových soch světců a světic (sv. Helena, sv. Benedikt - na východní stěně, sv. Bernard z Clairveaux a sv. Terezie - na jižní stěně, na západě sv. Markéta a neznámá světice, postava papeže a světce s knihou). V přízemí ve výklencích jsou nové sádrové sochy sv. Jiří a sv. Michala.

Z původního bohatého chrámového zařízení nezbylo téměř nic. Hlavní oltář z roku 1737 je vytvořen z umělého mramoru se sloupy se zlacenými hlavicemi, obraz P. Marie z roku 1917 byl nahrazen obrazem Krista. Dřevěná kazatelna z první poloviny 18. století je velmi jednoduchá a její jedinou výzdobou je zlacený hrozen, zlacené reliéfy čtyř evangelistů a dřevěné sošky světců na ploché stříšce. Za povšimnutí stojí lavice z let 1730-35, které dobře zapadají do celkového slohu stavby. Varhany se sochami andělů a zlacenou výzdobou vyřezávaných drapérií byly vyrobeny ve druhé třetině 18. století.

Kupoli chrámu vyplňují fresky Kosmy Damiána Assama, které znázorňují scény ze života sv. Mikuláše - patrona chrámu - a sv. Benedikta, zakladatele řehole. Vynikající štukovou výzdobu vytvořil Bernardo Spinetti se svými pomocníky.

Součástí výzdoby chrámu jsou čtyři freskové obrazy se zlacenými štukovými rámy. Evangelisté podávají - každý svým způsobem - životopis Ježíše z Nazaretu. Jsou znázorněni se svými atributy - Matouš (anděl), Marek (lev), Lukáš (býk) a Jan (orel).

Hlavní chrámový lustr ve tvaru carské koruny a o váze 1400 kg vyrobily harrachovské sklárny v roce 1880. Je sestaven ze železné kruhové konstrukce o průměru 4 m, složené z osmi dvojitých segmentů a vyplněný křišťálovým broušeným sklem. Uprostřed je zavěšen křišťálový kříž. Pravoslavné církvi lustr pro chrám věnoval car Mikuláš II.

 
Powered by A.D.